Koníček, který se stal posláním
Již před rokem 1989 jsem se zajímal o různé techniky rozvoje lidské osobnosti a pomoci lidem. Studoval jsem knihy z oblasti psychologie, náboženství, zdravého životního stylu, ale i esoteriky. Načtené informace jsem sdílel s lidmi ve svém okolí a snažil se je uplatnit v praxi. Do roku 2008 jsem to vše bral převážně jako koníček – hlavní náplní mého života bylo podnikání v technickém oboru, který jsem vystudoval.
Tak jak to v podnikání bývá, většinu času mi zabírala práce. To se mi stalo osudným v zimě roku 2008. Dostal jsem virózu, kterou jsem pořádně nedoléčil – nedbal jsem nastudovaných ani doporučených rad a předčasně se vrhl zpět na pracovní povinnosti. Chvíli jsem to zvládal, ale při pracovním vypětí a nedoléčení v lednu 2009 jsem dostal tehdy se šířící tzv. prasečí chřipku.
Na hranici života
Následovaly komplikované dny plné kašle a dalších nepříjemných pocitů. Zároveň jsem byl již dříve diagnostikován s kolísajícím krevním tlakem – diagnóza ovšem nebyla dlouhou dobu správně určena, a moje tělo začalo zažívat důsledky silné imunitní reakce: útoku bílých krvinek na nervový systém.
Trápily mě nesnesitelné bolesti a poslední čtyři dny před hospitalizací jsem vůbec nespal. Ošetřující lékařka mi později sdělila, že za tu dobu bylo poškozeno přibližně 70 % obalů nervového systému a zbývalo mi zhruba šest hodin do smrti.
Byl jsem rychlou záchrannou službou transportován do brněnské nemocnice, kde mi po dobu týdne každý den měnili krev v celém oběhu. Nebyl jsem prakticky schopen pohybu – pouze s obrovským vypětím vůle a všech svých sil. Perspektiva byla velmi zlá. Vypadalo to, že se již nikdy znovu nepohnu.
Zázrak, který změnil vše
Díky zásahu lékařů byl nakonec zvrácen život ohrožující stav a dostala se mi šance zúročit své poznatky. Nejdříve jsem využíval svých vnitřních sil a podpory nejbližšího okolí – zejména manželky. Po intenzivní snaze o regeneraci a propuštění z nemocnice jsem se dostal k lékařce provozující čínskou medicínu. Za pomoci akupunktury, doporučených preparátů a její psychické podpory jsem se dostal do stavu, kdy na mně nebyly téměř znatelné stopy původních vážných problémů.
V rámci rehabilitace mi bylo doporučeno cvičení Tai Chi. Při cvičení jsem potkal paní, která mi v rámci terapie nabídla masáže Shiatsu – ty ještě více zkrátily a zmírnily ataky bolesti. Když jsem to vše zakusil na vlastním těle, rozhodl jsem se tyto formy masáží naučit a začít pomáhat ostatním lidem.
„Zbývalo mi zhruba šest hodin do smrti. Dnes tuto zkušenost vnímám jako dar – dal mi jasný smysl, čemu věnovat svůj život."